Jak vybrat kávovar?

 

Pokud hledáte domácí kávovar a chcete se před jeho koupí dozvědět více informací, pokusíme se je pro Vás co nejpřehledněji seřadit níže.

 

Co od kávovaru čekáte?

První, co si musí každý ujasnit je to, co vlastně od kávovaru očekává. Odpovědí na následující otázky si sami ujasníte, co je pro Vás důležité, a o to lépe se zorientujete v dalších informacích.

  • Chcete připravovat nejlepší možnou kávu, jakou v domácích podmínkách zvládnete nebo toužíte prostě jen po „dobrém kafi“ a nic dalšího nepotřebujete?
  • Chcete připravovat pouze espresso nebo i mléčné kávy?
  • Chcete ráno rychle kávu nebo na přípravu máte pár minut navíc?
  • Jak velký máte na kávovar rozpočet?
  • Kolik místa doma na kávovar máte?

 

Automatický nebo pákový kávovar?

Tuto otázku si klade skoro každý, kdo si kávovar vybírá.

Automatický kávovar je většinou pro ty, kteří nechtějí věnovat přípravě kávy tolik času a netrvají na tak vysoké kvalitě. Je velmi jednoduchý na ovládání, rychle připravený na provoz a nevyžaduje moc pozornosti. Na druhou stranu, kvalita kávy nemusí být vždy stoprocentní, jelikož je nastavení kávovaru často omezené na přednastavené stupnice a nevyhovuje všem druhům kávy. Údržba auto

matického kávovaru je sice poměrně jednoduchá, ale pokud se zanedbává, má to velký vliv na chuť a v kávovaru se mohou tvořit silné usazeniny a často i plísně.  Životnost automatického kávovaru, i toho kvalitního a drahého, je obvykle 2-5 let. Mohou být i výjimky, ale pořád jde o domácí spotřebič, nikoliv kvalitní stroj.

Pákové kávovary udělají nesporně lepší kávu. Cenou za kvalitu je u nich ale větší práce s přípravou a celkově více času investovaného do kávy. Platí zde, že čím více času strávíme přípravou, tím lepší káva bude. Pákový kávovar také vyžaduje více prostoru a spolu s ním je potřeba domácnost vybavit i samostatným mlýnkem. Na tom se poté odehrává většina přípravy, neboť kávovar má vždy konstantní tlak, který se mění na základě toho, jak je káva namletá. Údržba pákového kávovaru je velice jednoduchá, jelikož jsou všechny problémové části kávovaru lehce přístupné. Pákový kávovar klasické konstrukce je velmi odolný a v případě poruchy jde vyměnit vždy konkrétní část, nikoliv celý blok, jak je tomu u automatických kávovarů.

 

Kávovary a tlak – různé druhy čerpadel

Obecně platí, že je pro přípravu ideálního espressa potřeba tlak 9 barů. Tvrz

ení, že kávovar má tlak 16 barů, a tím pádem budete mít lepší kávu, je mýtus. Existují samozřejmě čerpadla, která tento tlak v kávovaru dokážou, ale takový kávovar má takzvané přetlakové ventily, které tlak výše nepustí. Všeobecně najdeme u kávovarů dva druhy čerpadel -  vibrační a rotační. U vybraných kávovarů nejvyšší cenové kategorie poté najdeme čerpadlo, kterému se říká Gear pump a které umožňuje regulaci tlaku. Najdete ho například u kávovarů La Marzocco, Rocket nebo Slayer.

Vibrační čerpadlo

U vibračního čerpadla je tlak vždy vytvářen oproti odporu kávy v páce. Pokud není žádný odpor, je tlak 2-3 bary. Pokud je dobře namletá káva, tlak je okolo 9-10 barů. Je-li káva v páce příliš jemně namletá nebo jí je moc, zastaví se tlak obvykle na 12 barech, což je hranice přetlakového ventilu. Kávovar v takovém případě začne lehce pískat a odpouštět přebytečnou vodu do nádržky. Některé kávovary jako třeba ECM mají tento ventil nastavitelný na horní ploše kávovaru. Nejedná se ale o regulaci tlaku čerpadla, jak si lidé často myslí. Pokud nastavíte přetlakový ventil na nižší tlak, budete sice mít konstantní tlak 9 barů, ale nikdy nezjistíte, zda se vaše káva extrahuje dobře.

Je-li tlak extrakce nižší než 9 barů, je káva podextrahovaná. Tlak 9-10 barů je ideální a je znakem dobře nastaveného mlýnku. Tlak poté pomalu naběhne při prvních 5-7 vteřinách podle toho, jak se káva postupně namáčí. Tlak 10

 a více barů sice připraví hutné a tmavé espresso, ale bavíme se poté o kávě přeextrahované. Chuť takové kávy může být velmi ostrá a příliš hořká. Jemné ovocné chutě v kávě se poté úplně ztratí nebo bude naopak cítit jen acidita. Vibrační čerpadlo je celkem malé, a proto se používá ve většině domácích kávovarů.

Rotační čerpadlo

Toto čerpadlo se vždy používá u velkých kávovarů, a to kvůli svojí velikosti a také proto, že nejlépe pracuje, když je přímo napojené na vodu. Dokáže pracovat i na nádržku, ale je poté při nastavení třeba počítat se ztrátou tlaku, který se musí vyrovnat. Tlak je u rotačního čerpadla konstantní od začátku do konce extrakce, a to i bez namleté kávy v páce. Je možné ho nastavit přímo na čerpadle a většina výrobců uvádí toto nastavení na spodní části kávovaru. Pro přípravu kávy je rotační čerpadlo lepší, jelikož odpouští drobné nepřesnosti v mletí kávy.

 

Kávovary a teplota - bojlery

Teplotní stabilita je u kávovaru velmi důležitá, a to nejen pro kávovar jako takový, ale pro celou přípravu kávy. Teplotní stabilitou máme na mysli co nejmenší změny teploty od bojleru až po samotný hrneček. Komponenty, které mají vliv na teplotu, jsou následující (seřazeny postupně, jak jimi prostupuje voda): bojler – přívod vody do hlavy – hlava kávovaru – páka – šálek. Každá z těchto částí by měla mít stejnou teplotu (až na šálek, u kterého je ideální teplota 50-60°C), aby se káva připravila co nejlépe. Ideální teplota na přípravu kávy je 90°C, různé druhy kávy však mohou dosahovat lepších výsledků při teplotách až do 94°C, ale to je otázka detailnější práce s kávou.

Základní vliv na teplotu má bojler. Rozlišujeme následující druhy.

Termoblok

Jedná se o topnou spirálu, která ohřívá protékající vodu. Tento systém používají většinou automatické kávovary a levnější pákové kávovary – většinou do 12-15 tisíc. Problém u termobloku spočívá v regulaci teploty, jelikož ohřev nemá čas reagovat na rychle proudící vodu, a tím může teplota kolísat v průběhu extrakce i o 20°C, což má nežádoucí vliv na chuť kávy.

Jednokomorový bojler

db1_01

Jedná se o saturovaný bojler s jedním topným tělesem, který je používán zejména u malých kávovarů na espresso a příležitostné šlehání mléka. Voda se zahřívá na požadovanou teplotu a při extrakci je z bojleru vytlačována teplá voda přívodem nové studené. Při 1-2 kávách je teplotní odchylka velmi malá. Teplota je řízena většinou PID senzorem a je možné jí nastavit. Při výběru je důležité sledovat objem bojleru. Nevýhodou je to, že pokud často šleháte mléko, musí se bojler zahřát na vyšší teplotu a upustit z něj vodu, aby mohla vzniknout pára. Poté se musí zase ochladit a dopustit. Tento proces většinou zabere jednotky minut. Na druhou stranu tento bojler nabízí dobrou kontrolu nad teplotou.

Dvoukomorový bojler

db1_01

Často označovaný jako HX neboli Heat Exchanger. Jedná se o parní bojler, do kterého je vložen druhý bojler na vodu pro kávu. Topné těleso je pouze v parním bojleru, kde ohřívá 2/3 objemu vody a 1/3 objemu bojleru se naplní párou. Takto ohřátá voda pak zahřívá vodu právě v kávovém bojleru. Tento bojler je většinou regulován pomocí presostatu – spínač, který s

e vypne při dosažení nastaveného tlaku. Teplota kávového bojleru je vždy spojena s tlakem páry. I když je možné občas nastavit presostat, a tím měnit teplotu, musíme vždy brát v úvahu, že se změnou teploty vody na kávu klesne i tlak páry. Obecně jsou kávovary z výroby nastavené na 90°C a nedoporučujeme nastavení měnit. Velkou výhodou tohoto systému je možnost souběžně dělat kávu a šlehat mléko. Důležité je si také uvědomit, že pokud odebereme velké množství vody třeba na čaj, klesne i teplota vody na kávu, jelikož se celý systém ochladí. Proto doporučujeme používat horkou vodu pouze na prodloužení kávy, nikoliv pravidelně na čaj – nejedná se o rychlovarnou konvici. Stejný systém používají i velké kávovary. Při výběru je důležité sledovat velikost bojleru. Vetší bojler znamená větší tepelnou stabilitu.   

Duální bojler

Jedná se  o dva nezávislé bojlery, z nichž každý má svoje topné těleso. Tento systém zaručuje stoprocentní kontrolu nad teplotou vody a tlakem páry. I při velké zátěži ve vytíženém provozu je teplotní odchylka minimální. Duální bojler mají velmi propracované domácí kávovary a kvalitní kávovary do kaváren. Zpravidla se jedná o rozměrově větší kávovar, jelikož jeho konstrukce vyžaduje více prostoru.

Soustavu bojlerů/topných těles

Vylepšením posledních let je nadstavba na duální bojlery. Parní bojler zůstává stejný, ale kávovar využívá takzvaný předehřívací bojler pro vodu na kávu. Ten ohřívá vodu cca na 80°C a posledních 10°C dohřívá samostatná komora s topným tělesem, která je umístěna přímo na hlavě kávovaru. Tento systém zaručuje konstantní teplotu vody bez omezení. Teplotní odchylka je u takových kávovarů v desetinách stupně. Tuto soustavu mají například kávovary Rocket R9 One nebo Slayer Espresso.

 

Hlava E61 a ty ostatní

Další důležitou částí kávovaru, která má velký vliv na přípravu kávy, je hlava kávovaru, do které se nasazuje páka kávovaru.

hx1

E61

Nejznámější a nejpoužívanější je plně mechanická hlava E61. Původně s ní přišla firma Faema a označení E61 vzniklo tím, že byla poprvé představena v roce 1961. Ohřev zajišťuje oběh horké vody, který hlavu neustále zahřívá – hlava se však začne zahřívat až po nahřátí kávového bojleru. Spouštění a vypnutí extrakce kávy je pak čistě manuální. Jelikož se jedná o mechanické součástky, je velmi dobře opravitelná v případě jakýchkoliv problémů. Hlava E61 má vždy košíčky o průměru 58mm a používá se stejný rozměr těsnění. Každý výrobce ale používá jinou páku, a tak se může lišit tloušťka těsnění. Běžně se ale používá těsnění o tloušťce 8mm. Hlavu E61 je možné doplnit o několik vylepšení, jako je například teploměr pro kontrolu teploty protékající vody nebo regulace tlaku přímo na hlavě.

Ostatní hlavy

Každý výrobce také používá svoje vlastní hlavy. Většinou jde o hlavy elektronicky vyhřívané a upravené na používání elektronického dávkování. Elektronicky vyhřívaná hlava nebo dokonce hlava s vlastním bojlerem zajišťuje lepší tepelnou stabilitu. Je ale vždy potřeba objednávat přesné těsnění, protože se rozměry a tvary velmi liší.

Poměr kvality a ceny

Při výběru kávovaru je cena důležitý faktor. Je si proto dobré stanovit nějaké cenové rozmezí a v tom se pohybovat. Všeobecně můžeme rozdělit následující kategorie a kvalitativní skoky.

  1. 15-30 tisíc - jednobojlerový kávovar se základními funkcemi. Důležité je, jak velký bojler kávovar má a zda je součástí hlavy (velmi malé objemy 200-300ml), nebo je samostatný. Dále by kávovar měl mít přetlakový ventil na zpětné čištění – ne všechny kávovary ho mají.
  2. 30-40 tisíc - kávovary s dvoukomorovým bojlerem. Zde je velmi výrazný skok v pohodlí práce na kávovaru, ale kvalita kávy zůstává celkem stejná. Stále se jedná o kávovary s vibračním čerpadlem a manuálním dávkováním.
  3. 40-60 tisíc - v této cenové relaci je již skok kvality celkem znatelný a většinou by kávovar této ceny měl mít rotační čerpadlo, případně i přednastavené dávky.
  4. 60 tisíc a výše - od této ceny většinou není možné vybrat špatně a je důležité, aby se Vám kávovar především líbil a dobře se Vám s ním pracovalo. Každý výrobce nabízí jiné technické vylepšení a různé druhy ovládání.